Hluboká je vesnice, část města Kdyně v okrese Domažlice. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1404. Nachází se asi 3,5 km na jihovýchod od Kdyně. Hluboká leží v katastrálním území Hluboká u Kdyně o rozloze 4,76 km2. V roce 2011 zde trvale žilo 373 obyvatel. Název vsi dokládá její polohu v úvalu mezi Dobrou horou a Korábem i hlubokou roklinu procházející v minulosti jejím středem.
Prochází zde silnice I/22. Je zde kaplička zasvěcená sv. Antonínovi. Naleznete tu koupaliště (sloužící i jako hasičská nádrž) s bufetem (klubovnou SDH Hluboká), hned vedle koupaliště je možné odehrát tenisové utkání. Dále je tu nově zrekonstruované hřiště v horní části této obce. V obci se nachází rovněž kvalitní pohostinství. Nachází se zde 2 rybníky na ryby a slouží i hasičům. Obcí prochází cyklostezka označená 2051A . V obci sídlí několik soukromých firem a je tu i mateřská školka. Je zde evidováno 167 adres. 
V roce 1839 Sommer uvádí ves Hluboken se 62 domy a 550 českými obyvateli (čtyři domy patřily k panství Bystřice, zbývající ke koutsko-trhanovskému panství). Po zániku patrimoniální správy v polovině 19. století se obce staly nejnižším článkem územní samosprávy habsburské říše. První zákonnou úpravu obecní samosprávy přineslo tzv. Stadionovo prozatímní obecní zřízení z 17. března 1849 (č. 170/1849 ř. z.), které stanovilo rozsah působnosti nově konstituovaných obcí a na jeho základě se také každé sídliště muselo stát buď obcí, nebo součástí obce jako tzv. osada. Hluboká (též nazývaná Hluboké), která jako osadu spravovala i samotu Vítovky (nazývanou též Nová Hluboká), se stala místní obcí soudního okresu Kdyně v Plzeňském kraji a politickou správou spadala pod okresní hejtmanství v Domažlicích. Ve Kdyni sídlil příslušný farní úřad a škola. Tu děti navštěvovaly až do roku 1879, kdy si Hlubočtí zřídili v obci vlastní školu, k níž byla přiškolena i osada Branišov.
Další podobu fungování obecní samosprávy určily obecní zřízení a volební řád z roku 1864 (č. 7/1864 z. z.) vydané na základě říšského obecního zákoníku z roku 1862 (č. 18/1862 ř. z., o základních pravidlech uspořádání záležitostí obecních). Ty za širší orgán obecní samosprávy stanovily volený obecní výbor, z jehož středu se posléze volilo obecní představenstvo tvořené starostou a dvěma radními.
Po vzniku samostatné Československé republiky následovaly další úpravy obecní samosprávy, a to zákony č. 75/1919 Sb. ze dne 31. ledna 1919, o řádu volení v obcích, a č. 76/1919 Sb. ze dne 7. února 1919, novela obecního zřízení (později novelizovány zákonem č.122/1933 Sb., o změnách řádu volení v obcích). Působnost obcí se i nadále dělila na samostatnou, do níž spadaly např. svobodné volby zástupců nebo hospodaření s obecním majetkem, a na přenesenou, která obnášela všeobecnou vnitřní správu, vojenské, berní či soudní záležitosti.
V Hluboké vzešlo z prvních voleb probíhajících podle nových zákonů v červnu 1919 patnáctičlenné obecní zastupitelstvo. V něm získali 10 mandátů sociální demokraté a 5 agrárníci. 4 Zastupitelé ze svého středu volili nejen obecní radu, tvořenou starostou a radními, ale i zástupce do místní školní rady, honebního výboru, knihovní rady a především obecní komise. Z těch v obci působily finanční, zdravotní, stavební, hospodářská, osvětová, později i chudinská (od roku 1928) a sociální (od roku 1933). Podle zápisů obecního zastupitelstva z roku 1923 byli do každé komise voleni tři členové zastupitelstva a tři občané (samozřejmě s ohledem na politickou příslušnost).
Obecní jmění zahrnovalo v roce 1923 chudobinec, kovárnu a hasičskou kolnu. Mimoto obec vlastnila i několik hektarů pozemků a lesa. Obec také zaměstnávala obecního hajného, lesního hospodáře a obecního sluhu, který zastával i službu ponocného. V roce 1921 žilo ve zdejší obci v 98 domech 641 obyvatel a v roce 1930 ve 123 domech 716 obyvatel, z nichž se 707 hlásilo k národnosti československé, 7 k německé a 2 byli uváděni jako cizozemci. Z hlediska náboženského vyznání se nejvíce lidí hlásilo k vyznání římskokatolickému, ale na zdejší poměry zde byli hojně zastoupeni i evangelíci. Z celkového počtu 123 domů se jich přímo v Hluboké nacházelo 107 a osada Vítovky (nazývaná též Nová Hluboká) čítala 15 domů. Obyvatelé obce se živili především zemědělstvím nebo jako dělníci v kdyňské továrně na předení vlny.
Na základě Mnichovské dohody se v říjnu 1938 státní hranice posunula do blízkosti Hluboké, která zůstala součástí území tzv. druhé republiky, později Protektorátu Čechy a Morava. V červenci 1939 okresní úřad rozpustil obecní zastupitelstvo a správu obce převzal dosazený vládní komisař. Činnost Obecního úřadu Hluboká skončila 11. května 1945, kdy správu obce převzal od vládního komisaře nově ustavený národní výbor.
(zdroj: Jana Hrušková)